Nový typ multimediální hračky Jednoduché ovládání pro nejmenší s komentáři skřítka Vikyho. Snížená cena!

Příběh – díl III.

Díl III. – První kroky

Současně vyvstal problém přesně definovat požadovaný tvar a design hračky. Tatínek Viktorky, Petr, ochotně zařídil ve své firmě počítačový design 3D modelu nové hračky a jeho šikovný konstruktér vytvořil podle dědečkova nákresu digitální model hračky v počítačovém konstrukčním programu. Obrázky vytištěné z tohoto prvního modelu dědeček zaslal čínské firmě jako vzor jak má hračka vypadat. Tyto obrázky pak posloužily k mnoha dalším účelům.

Skřítek Viky ze samotvrdnoucí modelovací hmoty

Jak ale pojmenovat novou hračku a jaké by měla mít logo? Zasáhla opět vyšší moc, na začátku jara se dědečkovi opět rozrostla rodina a tentokrát jeho dceři se narodila jeho druhá vnučka Viktorka! Roztomilá vnučka přinesla do dědečkovy rodiny další velkou radost a kupodivu - i inspiraci k nové hračce. Oblečená do roztomilých mikinek s kapucí měla často ve spánku tuto kapucku spadlou přes oči a koukal jí tak jen nos a pusinka. Tento obrázek inspiroval dědečka k tvaru loga nové hračky, hlavičce postavičky skřítka jménem Viky s čepicí spadlou přes oči. Dědeček vymodeloval hlavu skřítka ze samotvrdnoucí modelovací hmoty a jeho fotku umístil na obrázek návrhu hračky a zaslal čínské firmě. Ta slíbila tento tvar zakomponovat do těla hračky jako plastické logo. Tento tvar posloužil i jako předloha k skutečnému logu nové firmy, kterou dědeček založil se svým synem, otcem Aničky, a bratrancem Tomášem. Název hračky pak dědeček odvodil od skřítka Vikyho, jako dárek, který hodným dětem tento skřítek vyčaruje, a to Pohádkový kamínek.

No jo, ono se řekne „Pohádkový kamínek“, ale to by v něm měly být potom také nějaké pohádky, řekl si dědeček. A tak začali s babičkou vybírat z dětských knížek, které by byly vhodné z hlediska věku a vhodnosti pro umístění do paměti hračky. Dědeček zahájil dlouhá jednání ohledně autorských práv, aby obdržel licenci na umístění části obsahu některých dětských knížek pro nejmenší do hračky v multimediální podobě, tedy obrázky a namluvený obsah. Také zahájil dlouhá a složitá jednání s Českou televizí a s firmou Supraphon o případném umístění některých večerníčků a dětských písniček do Pohádkového kamínku. Základ pohádkového obsahu ale musí tvořit říkadla, pohádky a písničky pro nejmenší děti od roku a půl do tří let, rozhodl dědeček, pro ty je Pohádkový kamínek urček především a tak musí vyhovovat především jim. Nový typ licenčních práv představoval nový problém pro zaběhnutý a poměrně neprůhledný systém autorských práv. Nakonec se dohodl s vydavatelstvími Axioma a Portál a s autory a ilustrátory dětských knížek na licenčních smlouvách na umístění audiovizuální podoby částí obsahu vybraných dětských knížek do nové hračky. Ilustrátor pan Šplíchal dokonce nakreslil speciální postavičky skřítka Vikyho, který má být v Pohádkovém kamínku jakýmsi průvodcem a uvaděčem.

Ale co písničky? Říkal si dědeček, sám muzikant od mládí: V hračce musí bý také písničky, ty si děti rády zpívají i poslouchají a mají příznivý vliv na jejich vývoj a vnímání hudby. Vybrali tedy s babičkou 21 písniček pro nejmenší děti a dědeček k nim nahrál pianové podklady. No jo, ale kdo je nazpívá? Babička si vzpomněla na šikovnou holčičku Táňu, která u ní ve školce moc hezky zpívala. Nyní už Táňa měla za sebou druhou třídu. A tahle Táňa má také svou babičku Marii, která je učitelkou hudby a na dědečkouvu prosbu s Táňou ochotně nacvičila všechny vybrané písničky. U dědečka pak Táňa moc hezky nazpívala s nahraným doprovodem všechny písničky do mikrofonu a její hlásek se tak stal součástí pohádkového obsahu Pohádkového kamínku.

Každá legrace něco stojí, jak se říká, a tak i vývoj a výroba takovéto hračky je samozřejmě drahá záležitost. Vymyslet novou hračku - to se dá skoro zadarmo, ale vyrobit ji - to už stojí spousty peněz. Dědeček měl zase štěstí a spolu se svými dětmi, bratrancem Tomášem a samozřejmě s úvěrem dali dohromady potřebnou částku. Založili spolu novou firmu a dědeček začal se svými novými společníky vymýšlet i jak novou hračku prodávat. Základem musí být dobrý web hračky, usoudili všichni a tak dědeček zadal vytvoření profesionálního grafického návrhu webu, 3D modelu hračky pro tento web a Jirka, tatínek Aničky začal pracovat na webu hračky, neboť je to i jeho povolání. Na grafický návrh domovské stránky se nakonec dostal i Tomášův syn roztomilý Honzík, coby kluk hrající si s Pohádkovým kamínkem. Tomáš zpracoval grafický návrh obchodního letáku a společně spřádali plány a možné cesty šíření informací o nové hračce pomocí internetu.